Říjen 2008

Upíří rasa 2

29. října 2008 v 18:28 | Misa
Začíná noví den co bude ted dneska a taky co Tadashi.Je to tak divný co se to semnou děje. ,,už si vzhůru Riko'' ,,jo už jo, kdy si vstávala Miyu?'' zamislela se. ,,asi před půl hodinkou a dělej nebo přídeš pozdě'' to je pravda. ,,hai už jdu'' to je zvláštní po dlouhý době prší to je neobvyklé. ,,Tak můžem jít Riko?'' ,,ehm ano jdeme'' šli jsme rovnou do třídy. ,,ahoj Daisuke'' řekla jsem. ,,ahoj Riko'' odpověděl a sedli jsme si do lavic tahle hodina byla napjatě dlouhá a otravná. ,,pojd musíme jít k bráně hlídat'' řekl Daisuke ale řekl to tak mile. ,,ale prší myslíš že tam někdo bude?'' Daisuke se usmál. ,,to myslíš vážně jim nic nezábrání je vidět a přece ti nevádí pár kapek deště nebo snad ano,jestli ano tak to můžu vzít za tebe'' vykulila jsem na něj oči. ,,né t-o je dobrý zvládnu to'' než jsme tam dorazili dívky už tam stáli v řadě seřazení a čekali až víjdou z noční třídy žáci zajímavé jsou seřazený byla jsem zaražená. ,,to si udělal ty Daisuke?'' ,,ano překvapená a myslim že takle to bude lepší'' ,,o to ano mno'' v tom se otevřela brána od temnoty a zní vyšli všichni upíři. ,,Riko ukaž mi to zranění už je to lepší'' zeptal se Tadashi a vzal mojí ruku a políbil jí. ,,no to ano je to dobré'' v tom mě Daisuke vytrhnul. ,,neměl by ste už pokračovat Tadashi-sama'' ,,nashle prefekti'' usmál se Tadashi. ,,co to mělo bejt Daisuke!'' neodpověděl mi a šel někam pryč dívky už nebylo zapotřebí hlídat já se šla rozběhnout za Daisukem. ,,počkej Daisuke!'' ,,nech mě běž pryč'' řekl mi a sám utekl jenom po sobě nechal nákou krabičku na zemi ležet vzala jsem jí do co to je za tablety půjdu za otcem.Ale co bylo Daisukemu provedla jsem snad něco nebo já nevím vážně se vněm nevyznám.Otevřela jsem pracovnu od otce. ,,tatínku co jsou tohle za tablety?'' zeptala jsem se a hodila mu je na stůl. ,,proč kde si je našla?!'' byl rochu v šoku mam říct že vypadli Daisukemu nebo co? ,,no upadli Tadashimu tak se chci zeptat co jsou zač'' ,,aha no to jsou krevní tablety používají jí upíři aby nemuseli vysávat normální lidi a neměli chut měla by si mu to vrátit dceruško'' cože! krevní tablety,aby neměli chutě vysávat lidi cože Daisuke! né é to nemůža bejt pravda třeba se u něj ocitli náhodou ano je to jen náhoda. ,,Riko je ti něco?'' ,,ne dobrý jen si musím asi na chvíli lehnout víš omluvil by si mně z hodiny'' ,,jistě a co večer pudeš hlídat?'' ,,ano to jo ale tedka se nějak necítim dobře'' řekla jsem a šla do svého pokoje.Lehla jsem na postel a žačla přemíšlet.Daisuke proč si to měl u sebe ty nemůžeš bejt upír to mu ani nevěřim Daisuke...,,hej probut se Riko,Riko!'' ach né usla jsem. ,,co je?'' řekla jsem a otevřela oči stál tam DAISUKE trochu jsem se lekla. ,,jo ano už jdu počkej na mně venku'' šla jsem do koupelny a upravila se.Vyšla jsem ven bylo krásně hvězdy jasně svítily i když ráno pršelo ale je zima. ,,Daisuke nechceš mi něco říct víš můžeš mi věřit seš jako můj bratr a ty to víš'' ,,ne všechno je v pořádku nevim o čem mluvíš'' ,,jo to je dobře tak já jdu na stráž jdu na pravou stranu ty běž hlídat dovnitř'' ,,jasný'' řekl a zmizel.Vidíš jen sis něco namlouvala všechno je v pořádku.Proboha co tu dělaj ty 2 dívky proboha. ,,holky kde ste se tu vzali jméno a třídu!'' ani jedna mi neodpověděla jenom upřeně koukala za mně.Otočila jsem se také byl tam nákej pán s rostrhanými věcmi a ostrými drápy ach ne upír. ,,holky okamžitě zmiste!!!'' to udělalu upír se chtěl za nimi rozběhnout ale já mu vskřížila cestu on se jenom slizky usmál a vycenil svoje zuby odhodil mně já spadla a udělala si pěkně velkou ránu do ramene.Ten upír ucítil mou krev a okamžitě se na mně vrhnul ale v tom se objevil Tadashi a zabil ho tak snadno.Kleknul si ke mně. ,,seš v pořádku Riko'' ,,né moje rameno ale jinak to je dobré'' když viděl moje zakrvácené rameno zčervenali mu oči ale já mu věřila.Obvázal mi to kouskem látkou a odnesl mě do noční třídy tady jsem nebyla pěkně dlouho jen jako malá. ,,o Tadashi-sama koho to neseš to je to je přece Rika dcera ředitěle a taky krásně voní tou krví'' řekli upíři já ještě víc stiskla Tadashiho. ,,ještě jedno slovo a ste všichni mrtví!'' ,,omlouváme se Tadashi-sama'' Tadashi mě dnesl do svého pokoje a položil mě na postel přinesl nákou látku a vodu všechnu krev mi umyl a ošetřil musel se ovládat aby se tomu nepodlehl bylo to asi velmi lákavé.Uklidil všechno věci a sednul si ke mně na postel. ,,už je ti líp?'' ,,uno no ano a děkuji za pomoc'' ,,to nebylo nic hlavně že seš v pořádku'' ale cítila jsem jak na mém krku zbila ještě trochu krve šáhla jsem si tam ano je to krev Tadashi mi ruku odendal a tu mojí krev na krku olízl. ,,seš sladká Riko'' řekl a podíval se mi do očí já uhla a zeptala se. ,,Tadashi to moje krev je tak strašně dobrá že všem upírům chutná'' Tadashi se pousmál a šel ke mně blíže. ,,ano seš sladká ani já nemůžu odolat Riko'' byl asi centimetr ode mne naklonil se ještě víc a políbil mne.Tadashi-sama...Pak se přesunul na můj krk začal ho líbat pak se mi podíval do očí. ,,Riko můžu se napít z tvého krku je to na tobou co si zvolíš víš co z tebe pak bude'' ,,ale otec říkal že to neni možné'' ,,ano ale já jsem čistokrevný upír,neboj nebude s tebe náká zrůda budeš taky čistokrevního původu ty už seš Riko'' řekl a znovu mě políbil a hladil na bříšku. ,,já já nevím Tadashi'' ,,chápu tě nebudu na tebe spěchat'' řekl a lehnul si ke mně a začal mě líbat dal mí dlouhý polibek a pak mě haldil,jeho ruce jsou tak jemný krásně jemný.Po chvilce jsem usla v jeho náručí ale Tadashi se musel jít učit mi máme hodiny ve dne oni v noci. ,,Tadashi-sama co je s Rikou?'' ,,o to se nestarej Hiroto'' ,,ale je v pořádku že ano a co vůbec řekne ředitel bude jí hledat'' ,,ano je v pořádku a o ředitele se postaráš ty Sindro''
Ráno...
Probudila jsem se ještě ani nesvítalo. ,,ahoj lásko'' pozdravil mě Tadashi a dal mi pusu na čelo. ,,Ahoj Tadashi-sama'' počkat ale co otec nebudou mě hledat a Daisuke. ,,Tadashi a co otec jak to vysvětlím?'' dal mi prst na ústa. ,,o to jsem se postaral to je v pořádku'' ulevilo se mi. ,,děkuju'' ,,neni za co máš hlad?'' ,,ne nemam'' řekla jsem a šla do koupelny upravila jsem se.Šli sme s Tadashim dolů Yutaka zrovna něco povídal a bylo to o mně. ,,ach ta Rika to by byla dobrá snídaně že ano'' když to slyšel Tadashi okamžitě mu jednu vrazil. ,,omlouvám se Tadashi-sama'' já jsem okolo něj prošla bez povšimnutí Tadashi mě doprovodil až k otci. ,,Riko seš v pořádku?'' zeptal se a já se koulla na rameno nebylo tam nai škrábnutí podívala jsem se na Tadashiho a usmála jsem se. ,,ne nic mi není sem v pořádku'' ,,dobře mohla bys nás nechat osamotě Riko běž do pokoje'' nakázal mi otec a já odešla zaslyšela jsem kratounkej rozhovor. ,,Tadashi vim znáš jí už od malička je to jako tvoje dcera staral ses o ní ale doufam že zní nechceš udělat upíra?!'' ,,no i kdyby je to přece její volba já jí do ničeho nutit nebudu já jí mam vážně rád a nechci na ní tlačit'' radši jsme šla do svého pokoje. ,,ahoj Riko kde si byla včera a to ta hlídka byla tak dlouhá?'' ,,ano nějak se to protáhlo no včera nebylo mi nejlíp víš ale nemusíš si dělat starosti Miyu'' šla jsem do koupelny se převlíct a umejt atd...Musím jít na hodinu,jen tak ti kráčím po chodbě když v tom do někoho vrazim. ,,jé Ahoj Daisuke'' ,,takže včera si byla u Tadashiho'' překvapilo mně to. ,,no ano ale byla jsem zraněná tak mě ošetřil a já usla'' ,,aha pamatuj si jsou to jenom bestie v lidských podobách,jsem rád že se ti nic nestalo'' řekl a pevně mě obejmul já ho také obejmula. ,,pot musíme na hodinu'' řekl a my vyrazily začla nám hodina dějepisu.Vůbec jsem nedávala pozor. ,,a nezapomente zejtra máte zkoušky ze všechno'' řekl učitel a já ztihla cože a já nic neumim to né.Potřebuju doučování Daisuke ten skoro všechno prospí ten né Miyu ta mě doučovat nebude otec nemá čas jedině tu je no Tadashi.Ale ted musíme jít k bráně. ,,Daisuke jdeme!'' řekla jsem a utíkali jsme k bráně ale jsem náká nervozní a co když si ze mně dělal Tadashi legraci ne to by neudělal. ,,za chvíli ti vyjde Tadashi'' ,,nech toho jo!'' jak řekl tak se i satlo všichni vyšli. ,,ahoj Riko'' řekl mi Tadashi a políbil mi ruku.Dělej řekni mu to dělej řekni. ,,Tadashi-sama já by jsem potřebovala doučování zejtra mam zkoušky a nidko nemá čas tak'' ,,ano budu rád'' no ani to nebolelo. ,,Riko chce tě vidět ředitěl hned'' řekl mi Miyu a já šla.Otevřela jsem kancelář otce. ,,ano otče co potřebuješ?'' ,,nechci aby si se tak stíkala s Tadashim rozumíš to je rozkaz'' ,,ale otče to nemůžeš,ale já snim mam dneska doučování'' ,,ano můžu na doučování můžeš protože se to týká školy ale jiank ne jinak tě bude doučovat Daisuke nebo já rozumíš!'' ,,ano ředitěly'' šli mi slzy do očí ale musela jsem to ustát.Jdu smutečním pochodem za Tadashim a čekám že mě něco zachrání. ,,kdo jste?'' zeptal se mě strážní. ,,jsem prefekt dcera ředitele Rika Leslová'' v klidu jsem prošla otevřele velké dveře od dvěří temných. ,,ahoj Riko za kym pak jdeš'' zeptala se mně krásná ale vážně krásná upírka. ,,já já jdu za Tadashim-sama'' ,,ale on tady tedka není a můžeš mi říkat Yesso'' ,,jo a nevíš kdy se vrátí?'' ,,určitě každou chvíli posad se ke mně'' posadila sem se k ní. ,,chceš něco říct tehy já a Tadshi jsme si teda on mně vysával krev byla to pro mně pocta abych řekla pravdu.Ale ted je to jiný a je to od té doby co ses objevila ty já ho nechápu taková malá špinavá holka a to ještě nejseš upírka jenom pouze obyčejnej člověk jak mě mohl nahradit takovou'' podívala se na mně a stále se přibložovala vytasila si zuby a ten její vražedný pohled mě odrovnával. ,,běž pryč nech mě!'' křičela jsem a chtěla už něco udělat v tom jí ze mně sundal Jiriki. ,,zmiz a but ráda že se o tom nedozví Tadashi jinak bi tě zabil!'' ona strachem odešla. ,,promin za to nevhodné uvítání Riko'' ,,no dobrý nic se nestalo asi si budu zvykat'' Jiriki je nejlepší přítel Tadashiho i jeho zastupitel. ,,s Tadashim se znáte už od malička že?'' ,,ano to on mě jsem přivedl a zachránil'' ,,ano jak jsem mohl zapomenout vyprávěl mi o tom'' ,,uno Jiriki mam dotaz kdo to byla ta žena vim jenom že se jmenuje Yesso'' podíval se dolů a pousmál se. ,,jo tam ta jenom žárlí, je to dcera upíra který nás zastupuje v tomhle rodu před nákou dobou měla nákej románek s Tadashim ale ted je Tadashi jinej to je od tý doby co seš tu snáma'' je velmi symptatický dobře se snim povídá. ,,a kolik že ti je Riko?'' usmála jsem zvedla hlavu a řekla. ,,17'' a ukázala na prstech playboy.Oba dva jsme se začali smát. ,,nerušim'' řekl někdo otočili sme se na přicházejícího.Tadashi.Jiriki už odešel. ,,ahoj Tadashi'' řekla jsem trochu posmutněle.Vzal mě za ruku a šli k němu do pokoje. ,,Víš musim ti něco říct,otec mi zakázal se s tebou vídat'' řekla jsem se skloněnou hlavou. ,,neboj to bude dobrý uvidíš Riko'' řekl povzbudivě a políbil mě chtěl se odtrhnout ale já si ho přitlačila zase zpátky.Po chvíli jsme se odtrhli.A vrhli se na učení smáli jsme se přitom ale já stále nemohla dávat pozor pořád jsem koukala na Tadashiho.No po 2hod. jsem uměla všechno tak na 2-2-. ,,tak já už musím a děkuju'' ,,Riko rozmyslela sis to jak jsem ti včera říkal?'' ,,budu ještě přemýšlet'' ,,chápu'' řekl a vyprovodil mě ke dveřím.Chci se stát nechci se stát ale co pak jakej budu mít život. ,,Ahoj Riko ani nikam nechod jdem hlídat už se stmívá tak pojd'' řekl Daisuke a já se musela na něco zeptat. ,,Daisuke měl si u sebe krevní tablety.Proč?''Chytnul mě za ruku. ,,nestarej se'' cože jak nestarej se no ale když si tak přeje tak budiž.Najednou nám vzkřížili cestu 2 upíři z noční třídy co pořád chtějí. ,,Ahoj Daisuke jak pak se máš?'' hm proč mluví sním co chějí. ,,klidtě se odsud neměli by ste bejt na hodině!'' poslechli mně asi mají strach s Tadashiho. ,,díky ale to si nemusela maj z tebe respekt jak vidim no jo no dcera ředitele a ted ještě chod Tadashiho'' ,,co to plácáš Daisuke'' jinak tahle hlídka byla klidná a já se vrátila domů rovnou jsem šla do koupelny a umyla si vlasy byla jsem tam jenom v košilce.Chtěla jsem si ostříhat nehty ale řízla jsem se do prstu to mam nákou smůlu nebo co. Pak vešel polonahý Daisuke. ,,ááá co tu děláš'' ,,no všechny koupelny jsou zabraný tak promin'' pak uviděl tu krev a upřeně se na ní díval začal zhluboka dýchat. ,,prosím odejdi prosím,vypadni!'' řekl a já utekla.Daisuke co se to s tebou děje.Šla jsem za otcem. ,,otče řekni neni něco s Daisukem víš ty tablety jak jsem ti říkala jsem našla u Daisukeho ne u Tadashiho-sama'' ,,no určitě se u něj objevili náhodou to nic nebudu nedělej si z toho hlavu a měla by si jít už spát a stejnak čekam návštěvu'' ,,koho?'' ,,hm no Tadashiho'' chápu proto chce abych šla spát proč je svět tak divnej ach jo.Na chodbě jsem dole zaslechla něco.Jdu se tam podívat stojí tam Daisuke opřenej o zábradlí. ,,Daisuke seš v pořádku Daisuke!'' šla jsem k němu dolů podíval se mi do očí a přitlačil mně ke zdi.
Zatim v kanceláři ředitele...
,,Tadashi jak myslíš že to Daisuke vydrží víš že je Rika v nebezpečí už si také něčeho vimla bojím se o ní'' ,,Daisuke moc dlouho teda ne a o Riku se postaram bude v pořádku vždycky''
z5 u mně...
,,Daisuke co to děláš?'' řekla jsem vystrašeně,zářili mu červěně oči a on vytasyl své tesáky ach né Daisuke! Olízl mi krk a zabořil své tesáky a pil a pil.
V kanceláři...
,,co se děje Tadashi?'' ,,já cítim krev,Riko!'' ,,holčičko''
z5 u mně...
Nic jsem v tu dobu nevnímala pak někdo Daisukeho odtáhnul podlomili se mi kolena.Ale dotyčná osoba mě chytla byl to Tadashi. ,,Co si to udělal Daisuke, Riko se nesmí nikdo dotknout zní můžu jenom já pít! za to zemřeš!'' už chtěl něco udělat ale já si stoupla před Daisukeho. ,,né Tadashi nech ho,prosím udělej to pro mně'' Tadashi ustoupil a Daisuke omdlel.Ostatní upíři se postarali o Daisukeho o mně se postaral Tadashi. ,,zakousnul se hluboko,bolí to Riko?'' ,,ne je to dobré'' už to ani nekrvácelo nic přelepila jsem si to náplastí.Obejmula jsem nečekaně Tadashiho a zašeptala mu do ucha. ,,Miluju tě'' i mně samou to překvapila že jsem to řekla. ,,já tebe také'' oplatil mi.Někdo otevřel dveře od mého pokoje. ,,Tadashi už by si měl jít potřebuje si opočinout'' ,,doboru noc Riko'' ,,dobrou Tadashi'' rozloučili jsme se a já ihned usnula.Ráno jsem se vůbec necítila dobře a stále mě pořád bolel krk.Ve škole Daisuke nebyl kde asi je. ,,nevíš kde je Daisuke'' zeptala se spolužačka. ,,ne vážně nevim Miyu'' ,,a co to zranění na krku dobrí vypadá to jako by ti to udělal upír'' zasmála se. ,,co ty to mu věříš a to to nic neni jenom větev'' ,,aha, veřim hloupost nejsem malá'' jsem moc napjatá ach jo,já všem na všechno naletim než půjdu k bráně musim jít za otcem kde je Daisuke. ,,otče kde je Daisuke!'' ,,měl jsem ti to už dávno říct víš on je upír takže byl přiřezen do noční třídy on stim nesouhlasil ale nemá na výběr'' co? takže na všechno budu sama hlídání,holky všechno.Nic jsem k tomu neřekla a utíkala k bráně holky si zase poskakovali kde chtěli já vylezla na hořejšek brány a zařvala na ně. ,,budete ticho nebo se neznam a myslim to vážně vy bláznivý holky co si vůbec myslíte!!!!!!!'' zařvala jsem okamžitě všichni zrichli a seřadili se do řad a ani jedna nepípla otevřela se brána a já skočila dolů seřadila jsem se také měla jsem pekné nervi a i trochu zklamaná že mi to Daisuke neřekl dříve ale musel mi to ukázat.Šáhla jsem si na krk.Ale počkat takže to věděli všichni i Tadashi z upírů a nikdo mi nic neřekl mohlo se mi klidně něco stát co se to děje.Když holky viděli Daisukeho rozjasnil se jim úsměv a jedna chtěla zakřičet ale já jí seřvala pohledem a byla v klidu. ,,Ahoj princezno'' řekl mi Tadashi. ,,dobrý den Tadashi-sama'' řekla jsem a dívala se jinam Tadashi zaraženě pokračoval dál. ,,Ahoj Riko já chtěl bych se ti omluvit'' ,,mě už to je jedno běž musíš pokračovat v cestě'' nařídila jsem to jako prefekt, jsem zvědavá jak to všechno zvládnu.Už byla noc a já musela jít na hlídku předemnou se objevil Tadashi. ,,udělal jsem ti něco Riko proč ses ke mně tak chovala?'' ,,ty si věděl že je Daisuke upír nebo se jim stane a nic si mi neřekl nebo nic neudělal! Ted jsem na všechno sama jsem jedinej prefekt.Mam od Daisukeho hezký znamínko který mi udělal na krku.Nelituju toho ale tedka ho nebudu ani moc tak vídat byl jako můj bratr a ted to všechno zmizí.Ste si mysleli že na to jen tak zapomenu že to nic nebude. Daisuke je semnou od malička '' řekla jsem a sjela mi slza.Vrhla jsem se mu do náruči. ,,promin Riko promin'' řekl mi já ho políbila nemohla jsem přestat. ,,rozmyslela jsem se a moje odpověd zní ano'' ted jsem si jistá 100% ,,vážně Riko vážně to chceš'' ,,ano chci miluju tě víc než všechno na světě'' řekla jsem Tadashi mě pohladil po tváři a odnesl mě k sobě do pokoje položil mě na postel.Začal mě líbat všude možně pak se přesunul na můj krk. ,,seš sladká'' řekl a zakousnul se tohle to bylo jiný než od Daisukeho tohle bylo nádherný.Po chvíli přestal a usmál se na mně.Slíznul mi krev co tekla okolo moje rána po 10.min přestala téct jen sme leželi vedle sebe. ,,miluju tě Riko'' usmála jsem se.Ale po chvíli jsem usla do tvrdého spánku.Ráno bylo všechno jiný vadilo mi světlo tak jsem zatáhla závěsy. ,,dobrý ráno upírko'' zarazila jsem nad tím co mi tedka Tadashi řekl. ,,otec mě zabije'' na tohle jediný jsem myslela a co udělá Tadashimu ach né. ,,neboj to se spraví'' podívala jsem se do zrcadla vypadala jsem trochu jinak hezčí a taky jsem měla vystouplí špičáky budu si muset zvykat.Šla jsem se upravit když si to tak vezmu vypadala jsem nádherně vážně. ,,seš překrásná'' řekl mi Tadashi když mě viděl. ,,díky a Tadashi kolik ti vůbec je let'' ,,no neni to jedno hi hi'' njn radši.Šli jsme s Tadashim pomalu dolů po schodech všichni na nás koukali a věděli co se semnou přes noc stalo. ,,Dobrý ráno Tadashi-sama a Riko-sama'' jé to je hezký ale i zvláštní nechtěla jsem si to přiznat ale mam i z toho strach a to taky musim pít krev že ano bože....Pokračování příště Misa

můj new nick

27. října 2008 v 18:23 | Misa |  about me and blog
Takže můj novej nick zní Misa...takže né Zuzka.k ale už Misa říkejte mi Misa ano prosím nechci aby ste mi říkali jménem ale 2 jménem takže Misa prosím. Zatim čau Misa.......



anime sladoučký

27. října 2008 v 12:37 | Zuzka.k |  upíři

Upíří rasa

27. října 2008 v 0:46 | Zuzka.k
Je to něco jako vampire knight...

Je tu jedna škola kde je noční a denní třída,upíři a lidé.Lidé o všem nic netušící dál studují mezi ně patří i dva členové kteří o upírech v noční třídě vědí krásná a roztomilá dívka jménem Rika a její nejlepší přítel Daisuke.Daisuke je velmi zvláštní chlapec jeho rodina byla zavražděna upírem od té doby Daisuke nenávidí všechny upíri.Rika adoptovaná dcera ředitele téhle školy jiné dívky milují kluky z noční třídy ale tihle dívky nevědí co jsou zač ale Rika si je jistá že upíři z téhle třídy jsou jiný než ostatní upířy určitě jiný než tam ten.Před 10lety Riku chtěl zabít jeden zlověstný upír který prahnul po její krvi ale mladý krásný upír jménem Tadashi jí zachránil život i on je v téhle školy samozřejmně v noční třídě.
Zrovna tedka stojím před branami noční třídy a snažim se zastavit poblázněné dívky z dení třídy totiž já a Daisuke chráníme denní třídu před noční.Ty dívky jsou jako blázni nedaj a nedaj si říct. ,,no tak děvčata uklidněte se!'' je to zbytečné neposlouchají mně.,,okamžitě běžte do svích pokojů nebo jsem nebudete chodit vůbec!!!'' zařval Daisuke a všichni odešli jak jen on to dělá to nepochopim. ,,hej Daisuke kam jdeš počkej'' ,,jdu za ředitelem'' co mu asi chce? ,,um já půjdu s tebou'' byl náký divný co se asi stalo. ,,em co se tak na mně koukáš co Riko'' řekl a rozcuchal moje vlasy. ,,to mělo bejt pohlazení ááá'' vždycky je takoví to nesnášim.Už sme u otce. ,,jé ahoj dceruško dáš si čaj nebo něco'' takoví je vždycky je ze mně úplně pryč všude se chlubí že jsem jeho dcera. ,,uno nechtěl si nám neco říct'' řekl Daisuke a posadil se já postála. ,,uhh ano odedneška ste oficiální prefekti neni to úžasný'' ,,jo a taky víc práce'' řekl Daisuke znuděně. ,,áá to je skvělí děkujeme ředitely tak my už půjdem ahoj'' ,,říkej mi tatínku'' řekl zklamaně otec a my s Daisukem zmizeli být prefekt je skvělí můžem chodit do noční třídy jinak sme nikdy nemohli.Už začíná vyučování měli by sme jít na hodinu. ,,přichvátni Daisuke nebo příjdem pozdě'' řekla jsem a chytla ho za ruku a rychle snim utíkala do třídy,samozřejmně pozdě. ,,omlouváme se zdrželi sme se u ředitele'' řekla jsem nahlas a posadila se do lavice.,,ahoj Miyu jak se dneska máš?'' Miyu byla moje nejlepší kamarádka a moje spolubydlící. ,,jo ujde to ale pořád mylsim na Hirokiho ach jo'' Hiroki je jeden z noční třídy je do něj zamilovaná. ,,aha'' dodala jsem.Po téhle hodině vycházejí upíři z noční třídy teda žáci musim tam bejt s Daisukem abych ty fanoušky trochu zklidnily.A je to tady už zase křik to né. ,,á klidně te se nebo půjde te do svích pokojů ano! zůstantě za čárou okamžitě!'' křičela jsem s Daisukem a v tom se otevřela brána od noční třídy a holky začali ještě víc hlasitěji pištět. ,,Ahoj Hiroki ahoj,ahoj Tadashi ahoj!'' křičela jedna přes druhou. ,,ahoj Riko dlouho jsem tě neviděl co to máš na tváři za škrábanec'' řekl mi Tadashi a pohladil mě po tváři a stále mě hladil. ,,uno to nic to byla větev'' ,,aha tak já už musím brzy se setkáme nashle Riko'' rozloučil se Tadashi holky z toho byly celí pryč.Už se stmívá a všichni odešli zůstali jsme jenom já a Daisuke museli jsme hlídat jako stráže.Daisuke se zase někam ztratil jako vždycky.Uslyšela jsem prasknutí větve seskočila jsem dolů ze zdi a koho pak jsem to nenašla Yutaka ten nejnamyšlenější z upírů. ,,Ahoj sladká Riko'' ,,co pak tu děláš?'' ,,oo že by tak zlá tvá krev je tak krásně sladoučká jenom trochu se napít'' řekl a chytl moje zápěstí zakousnul se. ,,au pust mne'' řekla jsem pak se objevil Tadashi o odhodil Yutaku. ,,omlouvám se moc Tadashi-sama'' ,,zmiz!'' nakázal a on zmizel Tadashi byl jejich velitel protože měl nejčistější krev z upírů. ,,není ti nic Riko ukaž'' chytl moje zápestí z něhož ještě kapali pár kapek krve,vzal moje zápestí do rukou a olízl mou krev která okamžitě přestala téct.Chápu ho je to upír oní jí jenom krev. ,,uhm moc ti děkuju Tadashi'' ,,ty mi nemusíš děkovat'' řekl a přitiskl si mně k němu a objal mně já ho také. ,,už musím jít but opatrná moje princezno'' uh co princezno? to bylo no hezké hi hi..,,krvácí to ještě?'' zeptal se Daisuke a přistoupl ke mně. ,,ne už ne a kde si byl'' podíval se na zířící se měsíc. ,,na stráži'' odpověděl.Po dlouhý době jsem šla spát takle to je každý den.....Zuzka.k pokračování příště



Temntota

18. října 2008 v 0:50 | Zuzka.k |  básně
Věřte nebo ne tyhle básničky já skládam sama a tyhle obzvlášt.

Smrtí to někdy nekončí možná něco novýho začíná

když ve mně síla klíčí,jen tiše mlčím.

Smrtka mě slyší má slova touhou brečí.

Upíři své sabaty shromáždují

likani všechny plány jim vyvrátí.

Temntota svou stranu má

promin ale já už na výběr nemám.

Smutnou písen si zpívám,dnes příde konec těm který mam ráda.


l.o.v.e.

14. října 2008 v 19:33 | Zuzka.k |  láska

Láska/shoujo ai

11. října 2008 v 12:28 | Zuzka.k
Ahoj jmenuju se Michel a je mi 14let zrovna jsem se přistěhovala a jdu do noví školy nevim co mě čeká asi jsem trošku nervozní.Stojím před budovou školy je opravdu nádherná hm ale jaký budou lidi uvnitř.Jdu rovnou do ředitelny a tam mě přívětivě přivítají a taky moje třídní učitelka mě vede do mojí noví třidy a za mími novíma spolužákama. ,,Ahoj třído chtěla bychom vám představit novou spolužačku'' a ukázala na mně rukou děcka si začala šeptat ale docela příjemně hlavně kluci že jsem hezká a konečně náká holka. ,,Ahoj já jsem Michel'' představila jsem se a učitělka mě posadila k jedný holce která od pohledu byla velmi příjemná. ,,Tak a ted se učtě'' namítla učitelka a zmizela a další učitel začal říkat něco o zlomkách njn matika. ,,ahoj já jsem Karin jsem ráda že tě poznávám doufam že budeme kamarádky pak tě představim i ostatním jo'' vychrlila na mně moje new kámoška. ,,no jasný'' a vrhla jsem se na učení po trapný hodina sme měli přestávku,Karin mě chytla za ruku a táhla mně za svojí partou. ,,Tak tohle je Martin,Petr a Luky'' ukázala mi 3 namachrovaný týpky který na mně zírali jako by mě chtěli všichni 3 najednou přeříznout. ,,Ahoj krásko'' řekli mi. ,,no ahoj'' pak sme přešli k holkám. ,,tohle je Kristen,Nikol a Suzan''
jé Barbie ale doufam že to snima zvládnu,no nejnormálnější je znich teda Karin a z kluků Luky abych řekla. ,,jo ahoj holky''
Pak zazvonilo a my se usadili do lavic po 5hod. byl konec celý školy a všichni sme šli na oběd. ,,budeš sedět semnou teda snáma'' řekla mi karin svou nabídku. ,,jo klidně'' a sedla jsem si knim. ,,takže odkud že to seš?'' zeptal se Lukyn. ,,no já jsem z Cleenstonu'' ,,jo to je hezký město a je ti teda 14?'' ,,jo jemi 14 a tobě Luky'' usmál se na mně. ,,mě 15 holka'' ostatní se zasmáli ale nwm proč,no ježiš tak je starší o rok no. ,,tak seš starší o rok a co no'' ale mohla by sem být straší však už jsem v 9 kruci. ,,no ale tady jde o to že ty seš tu nejmladší z celý třídy'' řekl mi s posměchem Petr. ,,hm díky,a co jako vadí ti to snad nebo co?'' vyjela sem na něj trošku. ,,hu hu tak se hned nenervuj sorry né kotě'' ,,a neříkej mi kotě'' odsekla jsem a šla pryč z jídelny. ,,počkej Michel oni to tak nemyslí no tak počkej'' řvala na mně karin která mě dohnala. ,,co je?'' ,,proč seš taková vždyt kdo by za to dal aby snáma moch sedět u stolu a bavit se s klukama'' to si teda moc myslíš holka. ,,no víš Karin mě to jako ste dobrí ale nechci patřit k vám fakt promin seš skvělá ale snima ne možná tak z Lukym ale snima ne fakt že ne promin'' řekla jsem a šla domů.
2 den školy.
Doufam že všechno pude hladce,blíkla jsem se ve stylu Avril a jeto hustý jako nechci se nějak vychlubovat.Vstoupila jsem do třídy. ,,hezky dneska ti to sekne'' vykřik někdo a ostatní se zasmáli. ,,Ahoj Michel já tě chápu prostě se mezi náma necítíš dobře chápu tě a budeš se pořád semnou bavit'' řekla mi Karin omluvně. ,,tak dobře a díky za pochopení'' najednou jsem si všimla jedný holky co tu včera nebyla byla nečim zvláštní takovej styl prostě hezkej styl,kratší hnědý vlasy ve kterých měla růžoví melíry ale vypadalo to velmi dobře.Černý stíny i tužku na oči a taková pobledlá tvář jemné rty v růžovém odtínu až to vypadalo velmi pobledle. ,,hle Karin kdo je ta holka tam ta'' ˇukázala jsem na ní. ,,jo tu no to je Simon seznámim tě je to fakt good kámoška,teda jestli chceš seznámit'' kejvla jsem na souhlas najednou jsem byla nervozní ani nwm proč. ,,ahoj Simon tohle je naše nová spolužačka Michel'' ,,ahoj'' řekla mi a podala mi ruku,a taky jsem si všimla že na zápěstích měla plno náramkú. ,,čau'' odpověděla jsem. ,,nechcete mi 3 sedět na obědě'' zeoptala se tázavě Karin a pohlídla na mně. ,,jj klidně'' ,,dobře'' dohodli sme se když v tom přišel učitel do třídy na hodinu HV-hudební výchova-hudebka. ,,Tak dobrý den děcka vidim že máte novou studentku Michel tak nám třeba může něco zazpívat co?'' já šla před tabuli a ona chtěla po mně jakou koliv písničku už jsem chtěla začít když v tom jsem se zadívala na Simon a dostala jsem trému,sakra co se to děje! Zavřela jsem oči a pustila se do zpívání bylo to zvláštní jako kdyby jsem byla úplně někde jinde při zpěvu jsem uvolněná jako by jsem to nebyla ani já já miluju hubdu vážně.když jsme dozpívala bylo ticho co pak jsem zpívala špatně? nebo co? ,,tak tohle byla nádhera'' řekla učitelka rozplynule a děcka začla tleskat. ,,hi hi díky no'' řekla jsem a sedla si zpátky na místo. ,,ty jo kde ses takle naučila zpívat?'' zeptala se Karin. ,,no já ani nevim prostě to asi umim'' .......pokračování přístě Zuzka.k

Saya a Hadži

11. října 2008 v 12:20 | Zuzka.k |  blood+

Blood+

11. října 2008 v 12:15 | Zuzka.k |  blood+




Chiropteran - nemrtvé monstrum komického vzezření, leč schopné vzít na sebe lidskou podobu a sát lidem krev. Existuje proti nim tajná organizace zvaná Šarlatový štít, jejíž členové mají za cíl chiropterany lovit.

Píše se rok 2005. V Okinawě žije středoškolačka jménem Otonaši Saja. Na první pohled stejná jako ostatní dívky, jenže Saya před rokem přišla o všechny své vzpomínky. Vtom se její dosud poklidný a dokonalý život změní.

Potkává Hadžiho, černě oděného cellistu, který ji dává meč. Děj nabírá obrátek a vzpomínky se vrací k životu. Vzpomene si Saja na celou svou minulost?

VampireFreaks

3. října 2008 v 17:45 | Zuzka.k |  emo styl

Naruto-rodina 9

3. října 2008 v 15:59 | Zuzka.k
Když se vzbudim Itachi už vedle mě neleží jenom vzkaz na kterém je že musel na misi.Jdu do svého pokoje.Stojím u zrcadla a rozčesávám si dlouhé vlasy,dneska si vezmu školní uniformu a vlasy do 2 culíků.Jdu potichu dolů.Skoro nikdo tam nebyl jenom Konan,Sasori,Pein, a Otec ostatní jsou asi na tý misi. ,,Ahoj většina'' ,,Dobrý ráno Tsu'' Vzala jsem si jablko a šla se projít foukal příjemný vítr,louka krásně zelená modré nebe.Zamyslela jsem se a vzhlídla nahoru k nebi.
Pořád nejsem ve sví kůži,mam čím dál větší depky já už nevím co dělat chci zapomenout na svou minulost chci zapomenout. ,,hej co tady děláš?'' vyděšeně jsem se podívala na toho kdo mě okřiknul byl to chlapec.
Nejvíc mě zarazili jeho červené oči ale na to ted neni čas musim zdrhat ale on se objevil předemnou. ,,Kdo seš já jsem Hirashi Kinimora'' postavila sjem se trochu vzpříma a řekla. ,,já jsem TsuTsumi Suzuki'' ,,vypadáš mladě musí ti bejt okolo 16 let že?'' kejvla jsem. ,,ano je mi 16 let a tobě'' co mě to napdlo se ho vyptávat na tyhle věci. ,,no mě je 17 takže jsme starší o jeden rok odkud seš ještě jsem tě tu neviděl?'' nepanikař nepanikař! ,,já od nikud a asi bych měla už jít'' ,,nemusíš hend chodit chápu prostě to nemůžeš říct a neboj nejsem někdo kdo by tě chtěl zabít'' kejvla jsem a on mi nabídnul se jít projít já příjmula a on začal vyprávět o sví minulosti prostě o sobě. ,,No tak já jsem z mlžné vesnice ale když mi bylo asi 5 nás od tamtud vyhodili prý se nás bály ale my sme nechtěli odějít tak mojí rodiny celou vyvraždili já jsem utekl daleko daleko od vesnice a skončil jsem v lese tam jsem přežíval jak to mohlo učil jsem se,zbíral zkušenosti vždy když byl náký protivník byl hnedka poražen a chci ti říct že seš moje první kamarádka poslědně jsem měl kamarádi když mi bylo 5'' pousmál se. ,,tak to je mi moc líto a budu ráda tvoje kamarádka asi bych měla začít já že'' zamyslela jsme se jestli mu mam říct úplně všechno ale myslim že ano je na něm něco zvláštního,tajemnýho. ,,tak dobře já já asi mě budeš pokládat za vraha a to všechno ale když mi bylo šest pozabíjela jsem celou svou rodinu utekla jsme do lesa tam jsem omdlela no a pak mě našel Orochimaru.A vzal do sídla akatsuki ted ho beru jako za otce on mne za dceru.Akatsuki mě učili všechno co mohli.A vyrostla jsem v 17 letou modrovlásku která je silná o kom se ani nesní ale trápí mě výčitky svědomí zmé minulosti je to strašný'' Hirshi na mně zaraženě koukal asi jsem mu neměla říkat všechno jsem blbá ach jo! ,,neboj to bude dobrý my to zvládnem u Akatsuki to musí bejt vzrušující máš odvahu že si mi to řekla ale jsem rád že mi věříš'' dopověděl a mrknul na mně.
,,jo je to tam skvělý beru je jako svou rodinu'' Hiroshi rozdával dobrou náladu cítila jsem se u něj dobře.Ze všech situací me uměl rozesmát nebo aspon mi o kapku zlepšit náladu.Jako by mi ho seslali andělé. ,,Hiroshi už se stmívá asi bych měla jít nezlob se je mi s tebou skvělě ale aby o mně nemuseli mít strach víš'' ,,jo já to chápu doprovodím tě kousek'' ,,ne to je radši dobrý půjdu sama '' Už jsem se otočila když v tom na mně zavolal. ,,TsuTsumi!'' ,,ano?'' ,,na všimnul jsem si že nemáš u sebe žádnou zbran tak kdyby náhodou'' a podal mi svůj nůž.
,,díky ale co ty?'' ,,neboj já mam toho dost'' ,,tak dobře zatim'' jenom mi zamával a já zmizela v dáli.Co řeknu Akatsuki ježiši no prostě sem se šla projít no do noci.Otevřela jsem dveře jak jsem čekala všichni čekali na mně v kuchini. ,,ahoj lidi'' usmála jsem se a mávala. ,,no ahoj kde si to byla?!!'' řekl mi Otec. ,,ježiši šla jsem se projít je to snad tresný nebo co'' ,,to ne ale příště se vrat dřív, a čí to máš nůž?'' zepatl se otec a pohlédl na něj. ,,no našla jsem ho jo našla tak já jdu do pokoje jo bye bye'' a utekla nahoru nemůžu jim říct o Hiroshim to ne a co si pomyslí Itachi hm to ne,ne.Někdo vstoupil a já rychle uklidila nůž do šuplíku. ,,ahoj lásko'' řekla jsem rychle. ,,No ahoj,seš náká divná nemyslíš'' ,,ne to se ti jenom zdá'' řekla jsem a políbila ho byl tak sladkej Itachi mě hodil na postel no a tam to si představ te. ,,vidim že už seš vyléčená to je dobře'' ,,jo to je'' řekla jsem a Itachi mi dal pusu na tvář.....Pokračování příště Zuzka.k